Ještě před pár lety jsem stála tam, kde možná stojíte vy
Měla jsem za sebou úspěšnou kariéru — obchodní ředitelka, member of management, zodpovědnost za stovky milionů korun ročně. Věděla jsem, jak se věci dělají. Uměla jsem vést, rozhodovat, nést tíhu výsledků.
A začala jsem zkoušet žít a pracovat jinak. Něco důležitého se však vytratilo.
Přišla jsem o práci. O zdroj příjmů. O pocit, že vím, kdo jsem a kam patřím. Naslouchala jsem hlasu zevnitř a ten hlas mě odvedl jinam, než bylo pohodlné. Dva roky v ústraní. Bylo to bolestivé. Nestandardní. Místy velmi osamělé.
A bylo to nutné.
Zavedlo mě to do ticha lázeňského města, kde se ve mě v hloubce mohlo něco zahojit. Pustila jsem vzorce, které mi přestaly sloužit. Byl to Theory U proces v praxi — sestup, ticho, letting go, znovu a znovu. A pak — návrat. Jiná. Obrozená. Živější. Celistvější.
Dnes vím, že to bylo největší obdarování, které jsem dostala. Přivedlo mě zpět k sobě. K životu, který chci žít. A k práci, která vychází z tohoto místa.
Jsem žena, která se má ráda a vědomě se udržuje vitální. To není samozřejmost — je to každodenní praxe. A právě proto vím, že tato cesta je možná. A právě proto ji provázím druhé.
A z tohoto místa - živější, celistvější, ukotvená uvnitř - jsem ta, kdo jsem dnes.
Pippi the Queen
Pippi — zvídavá parťáčka, odvážná průkopnice, experimentátorka, srdcařka, která se vydá do neznáma a přizývá k dobrodružství další. Přichází s ní radost a hravost. Trochu drzá. Otevřená. Nekonformní. Ale vždy s respektem ke světu kolem sebe. “To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde.”
A the Queen — rozvážná, štědrá, laskavá. Strážkyně a kultivátorka zahrady hojnosti — té zahrady, kterou máme každý v nás a kolem sebe.
Obojí jsem. A napětí mezi těmito dvěma poli je místem, odkud tvořím.
Začínala jsem v byznysu: dvacet let v korporátním prostředí, v rodinných firmách a vlastním podnikání. Export manager, Key Account Manager, obchodní ředitelka, OSVČ, majitelka a jednatelka. Naučila jsem se jazyk výsledků, čísel a strategií.
A zároveň mě vždy přitahovalo pomezí — místa, kde se věci skutečně mění. Ne jen optimalizují.
Záhy jsem se začala pohybovat mezi světy, které spolu málokdy mluví: byznysu a občanské společnosti, vzdělávání a systémové inovace, lokálních komunit a politiky, vnitřní práce a praktické realizace.
Toto pomezí je mým přirozeným habitatem. Právě tam vidím to, co mnozí přehlíží. Právě tam mohu přinést orientaci.
Otevírala jsem téma wellbeing v práci v MyRefresh od roku 2016 – dřív, než se stalo trendy slovem. I jako Community Weaver v Ashoka CZ&SK jsem protkávala lidi a projekty neviditelnými vztahovými vlákny. Jsem spoluzakladatelkou Evolucio Space – kde experimentujeme s tím, jak budovat organizace schopné sebeřízení a regenerace. V Leadership for Business Transformation Hub a ve Firekeepers Circle jsem kultivovala místa, kde se mohli lídři setkat sami se sebou a navzájem. Od roku 2018 se pohybuji v prostředí místních komunit a v komunální politice – jako iniciátorka, průvodkyně i tichá podpora těch, kteří chtějí kultivovat demokratickou kulturu zdola.
Věřím, že celoživotní učení není volba – je to princip. Způsob, jak zůstat živá, relevantní a užitečná v době, která se mění rychleji, než umíme zachytit. Sama se neustále učím a toto učení přináším do práce.
Vím, jak číst energii systému, protože roky žiji ve vlastním systému s vysokou citlivostí. Rozlišuji, co nabíjí a co vybíjí. Kam upnout pozornost a konání. Tato dovednost se dá naučit, rozvojem všímavosti, skrze ticho a prosté bytí v přítomnosti. Toto čtení energie mohu přinášet druhým.
Přemýšlím a konám v duchu win-win-win. Integruji paradoxy – jsem to i to. Spiritualita + excelová tabulka. Systém + srdce. Odevzdání + odpovědnost.
Jsem Regenerative Leader – táhne mě přechod od extrakce k regeneraci, od kontroly k emergenci, od individualismu ke kolektivní inteligenci.
Pracuji s principy Theory U a Presencing Institute. Jsem součástí IDG Czechia Center. Vytvářet rojekty jako živé laboratoře spolupráce.
Většina toho, co dělám, se odehrává na prahu. V liminálním prostoru — mezi tím, co už není, a tím, co ještě není zjevné.
Je to prostor úsvitu. Kde je přirozené nevědět. Kde experiment není riziko — ale způsob poznání. Kde chyba není selhání, ale součást cesty.
Tento prostor vytvářím a držím pro vás.
A mohu kráčet po vašem boku a nasvětlovat cestu tam, kde většina lidí ztratila naději, že existuje.
Neboť transformace nezačíná tehdy, kdy máme odpovědi. Začíná tehdy, kdy jsme ochotni setrvat v nejistotě, v tichu a v otázce.
To fall in love with life every day. Toto není jen motto. Je to to, k čemu mě tato cesta přivedla. A co dnes přináším do světa.